- slovo je skupina hlásek (někdy jen jediná) tvořící ustálený celek a mající svůj vlastní význam
- slovo je jednotka lexikální zásoby (lexikální jednotka, lexém)
- slovní (věcný, obsahový, lexikální) – označuje určitý jev skutečnosti = význam, který má slovo samo o sobě
- mluvnický (gramatický) – nabývá ho až ve spojení s jinými slovy ve větě; je vymezen mluvnickou stavbou jazyka; vyjadřuje různé mluvnické kategorie, např. rod, pád apod.; z tohoto hlediska rozlišujeme slova: lexikální (mají jen význam slovní) – příslovce a citoslovce; lexikálně gramatická (mají význam slovní a ve větě různé významy gramatické) – podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa; gramatická (vyjadřují větné vztahy slov nebo vět) – předložky, spojky, částice (někdy pomocná slovesa – jsem, bych)
- slova mohou mít dále význam symbolický (slon = neohrabanost, tyčka = hubenost) a slohotvorný (u odvozenin a složenin, např. letec, zvěrolékař)
- slova jednovýznamová – mají jen jeden význam (mládež, zelený, přísudek, skalpel, podběl, cink, haf, Asie)
- slova vícevýznamová – mají více významů (koruna, hlava); rozlišujeme význam základní (primární, původník), např. oko = orgán zraku, a druhotný (sekundární, odvozený), např. oko na síti, oko na punčoše, oko na polévce, pytlácké oko
- mnohoznačnost (polysémie) – významy se vyvozují ze základního významu (jazyk – orgán v ústní dutině ´ soubor vyjadřovacích prostředků, řeč ´ metaforicky, např. jazyk u boty, tchýní jazyk rostliny), dvojí utvoření téhož slova s různým významem (červenka – ptáček ´ infekční nemoc vepřů ´ červená hlína), mnohoznačnost předpon (přepsat – z jednoho písma do druhého ´ román jako filmový scénář ´ ještě jednou napsat ´ majetek na někoho jiného)
- homonymie (souzvučnost slov) – homonyma jsou slova stejně znějící, ale mají odlišný význam, mezi jejich významy není spojitost, hlásková shoda je náhodná (role – pole ´ svitek, kotouč ´ divadelní úloha)
abi77