KE497.pdf

POZVÁNKA NA

INVEX - COMPUTER 97

ROÈNÍK II/1997. ÈÍSLO 4

Letoní sedmý roèník Mezinárod-

ního veletrhu informaèních technologií

Invex-Computer 97 uzavøel první dù-

leitou kapitolu své existence, a tou je

uzavìrka pøihláek jednotlivých vysta-

vovatelù. Z jejího zpracování vyplývá,

e do Brna pøijede celkem

664 vystavovatelù (o 20 více ne vlo-

ni), kteøí obsadí

38 401 metrù ètvereèních výstavní

plochy (dalích zhruba 4 500 m 2 pøi-

bude díky ploe patrových expozic).

Podle zkueností z let minulých vak

lze potvrdit, e toto èíslo není jetì

s definitivní platností koneèné - mnozí

z potencionálních vystavovatelù se to-

ti jetìprobudí pìt minut po dva-

nácté...

Ze zahranièí pøijede na Invex 16 fi-

rem (Francie, Kanada, Nìmecko, Ni-

zozemí, Polsko, Rakousko, Sloven-

sko, Taiwan, Velká Británie) a obsadí

plochu 786 m 2 . Dalích 500 m 2 je re-

zervováno pro vystavovatele z Dálné-

ho východu, je se na Invexu v rámci

spoleèné expozice (podstatnì vìtí

ne v loòském roce) pøedstaví ji po-

druhé.

Øady ji tradièních vystavovatelù

letos opìt posílili i invexoví nováèci,

napø. Sony, Cisco Systems, Computer

Associates. Po roèní pøestávce bude

opìt zastoupen Apple computer a fir-

ma Olivetti. Nejvìtí výstavní plochy

ji tradiènì obsadí Digital Equipment,

IBM, APP Systems, Microsoft, Minolta,

Novell, SAP, Panasonic, Hewlett Pac-

kard, Oracle, Autocont, Silicon Gra-

phics.

Poprvé se na Invexu pøedstaví také

Ministerstvo vnitra a Policie ÈR.

Smyslem expozice je nejen prezento-

vat výsledky konkrétních akcí sluby

kriminální policie proti softwarovým pi-

rátùm, ale také upozornit vechny ui-

vatele výpoèetní techniky, e pouívá-

ním nelegálního software poruují

zákon, a poradit, jak se nezákonnì

prodávaným programùm vyhnout.

V prùbìhu Invexu se uskuteèní bese-

da se zástupci kriminální policie a od-

borná pøednáka k problematice soft-

warového pirátství.

Pro odbornou i laickou veøejnost je

pak dùleitá následující informace: le-

toní roèník veletrhu se koná od pon-

dìlí 13. øíjna do pátku 17. øíjna

s tím, e první dva dny jsou urèeny vý-

hradnì odborné veøejnosti a noviná-

øùm. Bìní návtìvníci pak budou

v Brnì vítáni ve støedu, ètvrtek a v pá-

tek.

Dalí dùleitou zmìnou je promì-

na doprovodné akce Come in Future.

Její tøetí roèník probìhne v duchu plné

integrace s hlavní èástí veletrhu, ne-

bo organizátoøi Invex-Computeru se

v loòském roce pøesvìdèili o tom, e

dnení mláde nezajímají pouze poèí-

taèové hry, nýbr e hledá informace

o nových trendech v oblasti informaè-

ních technologií a není tedy dùvod jim

je odpírat. Aby se mezinárodní veletrh

nezvrhl v témìø tradièní souboj kol o

co nejvìtí poèet nasbíraných propa-

gaèních pøedmìtù, usiluje manage-

ment veletrhu v úzké spolupráci s Mi-

nisterstvem kolství, mládee a

tìlovýchovy ÈR o to, aby jednotlivé

koly peèlivì vybíraly studenty, kterým

návtìvu veletrního Brna v øíjnu do-

pøejí, a aby souèasnì po dohodì

s BVV pøijely v urèené dny tak, aby

nedocházelo k podstatným výkyvùm

návtìvnosti v jednotlivých dnech.

OBOROVÉ ÈLENÌNÍ PAVILONÙ

V TOMTO SEITÌ

Pozvánka na INVEX-COMPUTER.....121

MIKROPOÈÍTAÈ

A TERMINÁL UCT520

1. Mikropoèítaèe vèera a dnes.......123

2. Koncept mikropoèítaèe/terminálu

UCT520......................................129

3. Deska s plonými spoji ..........

UCT520B.......................................133

4. Deska s plonými spoji

UCT520C ..................................142

5. Deska s plonými spoji ..........

UCT520A ..................................143

6. Programové zabezpeèení..........154

7. Související adresy v síti

Internet......................................155

8. Literatura...................................156

Dodatek A

AT90S1200, jednoèipový 8bitový mik-

ropoèítaè s architekturou AVR ..... 156

Dodatek B

NiliPascal - dialekt programovacího

jazyka Pascal.................................157

Dodatek C

PZ5032 - programovatelný logický ob-

vod s architekturou XPLA .............158

KONSTRUKÈNÍ ELEKTRONIKA A RADIO

Vydavatel: AMARO spol. s r. o.

Redakce: Dládìná 4, 110 00 Praha 1,

tel.: 24 21 11 11 - l. 295, tel./fax: 24 21 03 79.

éfredaktor Lubo Kalousek, sekretáøka

redakce Tamara Trnková.

Roènì vychází 6 èísel. Cena výtisku 25 Kè.

Pololetní pøedplatné 75 Kè, celoroèní pøed-

platné 150 Kè.

Roziøuje PNS a. s., Transpress s. s r. o.,

Mediaprint a Kapa, soukromí distributoøi, in-

formace o pøedplatném podá a objednávky

pøijímá Amaro s. s r. o., Dládìná 4, 110 00

Praha 1, tel./fax 24 21 1111, l. 284, PNS,

pota, doruèovatel.

Objednávky a predplatné v Slovenskej re-

publike vybavuje MAGNET-PRESS Slovakia

s. r. o., P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava, tel./

/fax (07) 5254559 - predplatné, (07) 5254628 -

administratíva. Predplatné na rok 165,- SK.

Podávání novinových zásilek povolila Èeská

pota s. p., OZ Praha (èj. nov 6028/96 ze dne

1. 2. 1996).

Inzerci pøijímá redakce ARadio, Dládìná 4,

110 00 Praha 1, tel.: 24 21 11 11 - linka 295,

tel./fax: 24 21 03 79.

Inzerci v SR vyøizuje MAGNET-PRESS Slo-

vakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava,

tel./fax (07) 5254628.

Za pùvodnost a správnost pøíspìvkù odpovídá

autor. Nevyádané rukopisy nevracíme.

E-mail : a-radio@login cz

Internet: http://www.spinet.cz/aradio

ISSN 1211-3557

C-technologie

reprodukèní technika

informaèní technika - hardwa-

informaèní technika - systé-

mová integrace

Ilustraèní foto z loòského roèníku

výstavy

KONSTRUKÈNÍ

121

C software

poèítaèová literatura

D distribuce HW + SW

DTP/DTR

E informaèní technika - hardware

sluby

E-II/A materiály a zaøízení pro kance-

láøskou a výpoèetní techniku

F informaèní technika - systémo-

vá integrace

G informaèní technika - systémo-

vá integrace

H kanceláøská technika

S signmaking

Z telekomunikace

datové komunikace

hardware sítí

COME IN FUTURE

Akce Come in Future bude v leto-

ním roce integrální souèástí veletrhu

Invex-Computer (pavilony K, L, P, R,

X, Y) a nebude tedy od Invexu oddìle-

na. Bude i nadále urèena pøedevím

mladí generaci a laické veøejnosti. Je

koncipována jako souhrn specializo-

vaných projektù zamìøených na ty ob-

lasti IT, o kterých se hovoøí, a které

jsou v centru zájmu nejirí veøejnosti:

Internet Hall, Game Hall, Multimedia

Hall, Show Hall.

Internet Hall organizuje BVV a. s.

ve spolupráci s firmou Globe Internet

s. r. o.. Tento projekt nabídne ná-

vtìvníkùm kompletní pøehled o stavu

a monostech Internetu v Èeské re-

publice. Hlavní prostor pavilonu P

bude vyplnìn sloupy pro poèítaèe,

rozdìlených do nìkolika tématických

celkù. Návtìvníkùm budou k dispozi-

ci také tøi pøednákové sály. Blií in-

formace o projektu jsou k dispozici na

home page bvv nebo na internetové

adrese http://www.inethall.cz.

INVEX NA INTERNETU

Od 1. èervence jsou vechny aktu-

ální informace o veletrhu zveøejnìny

na serveru BVV a.s. pod adresou

http://www.bvv.cz/invex. Home page

Invexu se pøedstaví v nové grafické

podobì a s novou strukturou, která

návtìvníkùm umoní snadnìjí vy-

hledávání. Informace jsou èlenìny do

tìchto základních skupin:

informace o akci,

informace pro vystavovatele,

informace pro návtìvníky,

informace pro média,

vystavovatelé,

doprovodný program.

DOPROVODNÉ AKCE

VELETRHU

Perspektivy rozvoje

telekomunikací

Semináø se bude zabývat oèekáva-

ným postupem pøipravované liberali-

zace telekomunikací, smìry rozvoje a

vyuití mobilních komunikací v pod-

mínkách ÈR, irokými monostmi èes-

kého satelitního systému a poskytova-

nými datovými slubami.

VELETRH MYLENEK -

Quo vadis IT v ÈR

Akce volnì navazuje na loòskou

Obecnou poradu a následný Veletrh

mylenek a bude zamìøena na pozici

informaèních technologií v Èeské re-

publice.

Akce bude vycházet ze získaných

informací o stavu IT v ÈR (jednáno je

s prestiními organizacemi jako napø.

Deloitte Touche, Dema, Respekt, ...) a

probìhne formou semináøe s násled-

nou moderovanou diskusí. Vlastní

prùbìh semináøe bude rozdìlen do

dvou blokù.

První z nich bude tvoøit mozaika

pøíspìvkù zástupcù výe uvedených

organizací, státní správy a minimálnì

jedné zahranièní a tuzemské význam-

né spoleènosti z oblasti IT. Druhý blok

bude mít formu moderované diskuse

pøed asi 50èlenným auditoriem. Té-

mata diskuse budou obsahovì vychá-

zet z pøednesených pøíspìvkù v prv-

ním bloku.

Termín : 16.10.1997 od 13,00 ho-

din.

ternetu. Uplatnìní vak najdou i dalí,

dnes aktuální témata, jako GIS, vytvá-

øení a pouití objektových knihoven,

mìøení výkonnosti systémù atd.

Urèitou specialitou Datasemu jsou

tzv. minikursy, které se velmi podrob-

nì zabývají zvolenou tématikou a jsou

úèastníky konfrence velmi vítány. Le-

tos byla zvolena témata SQL a Návrhy

relaèních databází. Silným magnetem

pro úèastníky mùe být i panelová dis-

kuse, orientovaná na havá témata

nových smìrù vývoje a zajímavých

aplikací v oblasti IT. Letos je diskuse

zamìøena na problematiku komunika-

ce. Støetnou se spolu pøíznivci platfor-

my MS Exchange a Lotus Notes. Po-

drobnìjí informace na

http://www.fi.muni.cz/datesem.

Termín : 12. - 14.10.1997.

Souèástí doprovodných akcí Inve-

xu budou také vechny tradièní soutì-

o Køiálový disk , která hodnotí nejlep-

í exponáty veletrhu z pohledu odbor-

né komise,

o Diamantové oko - soutì pøináející

pohled nejirí veøejnosti na top expo-

náty a nejlepí expozice

a soutì

Expo Image , která oceòuje (tentokrát

z odborného hlediska) takté nejlepí

expozice.

Pøi pøíleitosti slavnostní recepce

budou opìt vyhláeny Osobnosti roku

èeské informatiky a probìhne také

dalí roèník Mezinárodní soutìe

v programování.

Alexandra Zemanová

DATASEM

Cílem ji 17. roèníku databázové

konference je ji tradiènì výmìna zku-

eností a informací mezi odborníky

z oblasti databází a softwarového in-

enýrství. Letoní roèník je ve zname-

ní kooperace, a u prostøednictvím

technik jako groupware, workflow, èi

komunikace mezi datovými zdroji v In-

Ilustraèní foto z loòského roèníku výstavy - pøedávání cen v soutìi

o Køiálový disk

V pøítím èísle,

které vyjde 7. 10., najdete podrobné údaje (technické parametry, zapojení

vývodù, pøíklady pouití atd.) jak nejpouívanìjích , tak i dosud ménì

bìných integrovaných obvodù pro stabilizátory a regulátory.

KONSTRUKÈNÍ

122

MIKROPOÈÍTAÈ A TERMINÁL

UCT520

Ing. Jan Netuka a spolupracovníci

Omlouvám se, váený ètenáøi, e nìkolik prvních odstav-

cù, i kdy k vìci, bude mít osobní zabarvení. Netroufám si

dokonce vylouèit, e neponesou, by neúmyslnì, nepatrnou

stopu nostalgie. Proè? Spolu se svými vrstevníky jsem

vstoupil do profesionálního ivota v bájeèných edesátých

létech. (Pozor, uvozovky vyznaèují citaci, nikoliv ironii!) Èers-

tvì vzdìlán jsem, mezi mnoha jinými zájmy, s napìtím sledo-

val projekt Apollo i jeho vyvrcholení, první pøistání èlovìka

na Mìsíci v èervenci 1969. Obdiv k tomuto cílevìdomému

soustøedìní lidského ducha jsem po letech mohl rozíøit

o dalí dimenzi: byli úspìní i pøesto, e se museli obejít bez

mikropoèítaèù!

dièová technika smìøovat. Odpovìdìl

jsem: k pamìtem. V roce 1969 pøe-

el Hoff k firmì Intel a stal se spolu-

pracovníkem èíslo 12. Opravdu, Intel

byl zpoèátku orientován výhradnì na

vývoj a výrobu polovodièových pamìtí

na bázi technologie MOS. V roce

1969 uvedl na trh první statickou pa-

mì RAM (typ 1101, 256 x 1 bit), rok

narození 1971 nese první dynamická

pamì RAM (typ 1103, 1024 x 1 bit).

Programovatelnou pamìtí ROM, její

obsah bylo moné smazat ultrafialo-

vým svìtlem (tedy pamìtí EPROM)

typu 1702(A) s organizací 256 x 8 bitù

poskytl Intel uivateli poprvé novou

monost: mìnit obsah pamìti ROM

in-house. (Srovnej se souèasnými

monostmi programovat pamìti ROM

on-board a on-chip.)

Výhybku od pamìtí smìrem k mik-

roprocesoru pro Hoffa pøestavila spo-

leènost Busicom Co. z Tokia, která se

u firmy Intel zajímala o vývoj sady in-

tegrovaných obvodù pro levný stolní

kalkulátor s tiskárnou. Japonci vyslali

do Kalifornie tøi inenýry s pøedstavou

vytvoøit pro tento úèel 12 speciálních

obvodù. Hoff jim velmi rychle dokázal,

e jen cena samotných 12 pouzder

pøevyuje pøedpokládanou koneènou

cenu kalkulátoru. Navrhl pouít na-

místo sady speciálních obvodù mikro-

poèítaè a pøedloené poadavky vyøe-

it jeho programovým zabezpeèením.

Napadlo mne vytvoøit nìco na zpùsob

PDP8, vysvìtluje Hoff. (PDP8 byl vel-

mi rozíøený minipoèítaè o velikosti

nìkolika krabic od bot, který tehdy

slouil v prùmyslu i ve vìdì jako

opravdový taný kùò.) Inspirován mi-

nipoèítaèem PDP8 s délkou slova 12

bitù tak pøiel na svìt integrovaný ob-

vod 4004, první ètyøbitový mikroproce-

sorový èip, a jeho tøi pøídavné obvody.

Fungoval jak mìl, ale nebyl jetì uni-

verzálním mikroprocesorem. Mohl být

spojen, a tedy spolupracovat, jen

s vlastními pøídavnými obvody.

Ted Hoff a jeho tým mylenku mik-

ropoèítaèe rozvíjeli dále. V památném

roce 1971 proto mohl Intel uvést na

trh (za 200 $) opravdový univerzální

mikroprocesor s oznaèením 8008. Ve

srovnání se 4004 vzrostla délka slova

na 8 bitù, také se zvìtila výkonnost

Opravdu, a dva roky po dobytí

Mìsíce zaèala doba mikropoèítaèo-

vá. Dobøe si vzpomínám, jak jsem ji

postupnì zaznamenal, objevoval

a proíval. Jedním z mála oken do

svìta byl pro mne na poèátku po-

chmurných sedmdesátých let reno-

movaný americký èasopis Electro-

nics a dalím, záhy po svém vzniku

v roce 1975, nový èasopis Byte, také

z USA. Proto jsem brzy pochopil, e

mám nejen tìstí sledovat novu na

technickém nebi, ale i pøíleitost být

aktivním uèastníkem nové prùmyslové

revoluce.

Dnes, ètvrtstoletí od roku nula, je

role mikropoèítaèù pøijímána s napro-

stou samozøejmostí. Svìt mikropoèí-

taèù je prakticky nemoné z jednoho

místa pøehlédnout, tím ménì k jeho

rozvoji individuálnì pøispívat. Ne-

pøekvapí proto, e i dále pøedstave-

ný mikropoèítaè/terminál UCT520 je

výsledkem pøímé i nepøímé úèasti

a úzké spolupráce celé skupiny lidí:

Ing. Vlastimil Pohnìtal uvolnil na

zaèátku projektu povìstný kamínek

a potom s napìtím sledoval, co za-

vinil. Ing. Antonín Wimmer pùsobil

jako expert na nejintimnìjí zákoutí

programátorského modelu procesorù

rodiny 51/52. Petr Hojsa nesl na svých

bedrech programové zabezpeèení mi-

kropoèítaèe/terminálu UCT520, proto

také vymyslel rafinované pøepínání

pamìtí, které jsou mikroprocesoru

k dispozici. Nejblií programátorskou

oporou Petru Hojsovi byl David Syno-

vec, který se stal nejprve pionýrem

a potom expertem v programování

vedlejích mikroprocesorù v UCT520.

Záludnosti zdroje napájecích napìtí

a infraèerveného komunikaèního ka-

nálu odhaloval Ing. Jiøí Martinek. Po-

slední spolupracovník v této øadì je

naprosto výjimeèný: jednak stále ne-

chápe, co a jak ta vechna èerná zví-

øátka s mnoha noièkami dìlají, jed-

nak je mojí enou. Její vekorysá

tolerance i trpìlivost mají na projektu

UCT520 lví podíl. Podìkování patøí

také ostatním spolupracovníkùm

v MITE Hradec Králové, s.r.o, kteøí

vichni v nepominutelné míøe pøispìli

ke vzniku mikropoèítaèe/terminálu

UCT520 i této publikace.

1. Mikropoèítaèe vèera

a dnes

1.1 Zrození hvìzdy

Øíká se, e znalost historie pomá-

há lépe pochopit souèasnost. Budeme

proto chvíli mapovat nejstarí historii

mikroprocesoru na pozadí pùvodních

pramenù [1-1], [1-2], [1-3] a s pouitím

vzpomínkových èlánkù [1-4] a [1-5].

Vznik mikroprocesoru bude navdy

spojen se dvìma jmény: Intel a Ted

Hoff. Dnes notoricky známou kaliforn-

skou firmu Intel zaloil na sklonku 60.

let Robert Noyce potom, co po palá-

cové revoluci opustil laboratoøe tehdy

nejvýznamìjího výrobce integrova-

ných obvodù - firmy Fairchild. (Pøipo-

mínáme napø. operaèní zesilovaèe

702 a 709 a logické obvody TTL øady

93.)

Ted Hoff (* 1937) je jméno absolo-

venta a potom i výzkumného pracov-

níka Standfordské univerzity, který byl

doporuèen zakladateli firmy Intel jako

potenciální spolupracovník. Hoff vzpo-

míná: Pøi osobním rozhovoru s Noy-

cem jsem byl dotázán, kam by mìla

napøítì, podle mého názoru, polovo-

KONSTRUKÈNÍ

123

instrukèního souboru. O tom, které

z vlastností integrovaného obvodu

8008 povaoval Intel za nejpozoru-

hodnìjí, svìdèí titulní stránka z pøí-

ruèky uivatele [1-2]. Její reprodukce

je na obr. 1-1. Za povimnutí stojí

i pouzdro se skromným poètem 18 vý-

vodù, výhradnì v keramickém prove-

dení.

Doklad o univerzálnosti mikropro-

cesoru 8008 a pøíklad jeho pouití po-

skytuje schéma zapojení dobového

mikropoèítaèe MIKE 4, které je na

obr. 1-2 reprodukováno z knihy [1-3].

MIKE 4 se skládá z pestrého spektra

19 pouzder, od elementárních hradel

TTL a po kodér klávesnice s relativ-

nì vysokým stupnìm integrace. Pa-

mì ROM pro program má velikost

2048 bajtù (B), pamì SRAM (tvoøe-

ná dvìma pouzdry) poskytuje kapaci-

tu 256 B. Vstupní brána mikropoèítaèe

MIKE 4 je 6bitová, výstupní 8bitová.

O dalích pìt vstupních a/nebo vý-

stupních bran mùe být MIKE 4 rozí-

øen (viz dekódované signály /DN4 a

/DN0). Pøeruovací systém mikropro-

cesoru 8008 je vyuit k obsluze klá-

vesnice. Za povimnutí jetì stojí tøi

hladiny napájecích napìtí, které pro

svoji funkci MIKE 4 potøeboval.

Univerzálnost mylenky a proto

i nedohledná perspektiva aplikací, ale

také pøíznivé první praktické zkue-

nosti, silnì akcelerovaly dalí vývoj

samotných mikroprocesorù, ostatní

mikropoèítaèové techniky i programo-

vacích a vývojových prostøedkù. Dalí

mezníky, které lemují následující eta-

pu historie 8bitových mikroprocesorù,

zaznamenejme jen struènì nìkolika

letopoèty a citacemi tehdejích infor-

maèních zdrojù:

1973 mikroprocesor 8080 s pøídav-

nými obvody (Intel), viz [1-6],

1973 mikroprocesor 6800 s pøídavný-

mi obvody (Motorola), viz [1-7],

1975 mikroprocesor Z80 s pøídavný-

mi obvody (Zilog), viz [1-8],

1976 rodina integrovaných mikropo-

èítaèù MCS-48 (Intel), viz [1-9].

Vechny tyto mikropoèítaèové sou-

èástky se ji veobecnì a hromadnì

uplatnily. Proto je namístì vzpome-

nout také na významný poèin, který

mikropoèítaèovou techniku dovedl

k reálným aplikacím v Èeskosloven-

sku: mikropoèítaèový systém SAPI-1

(JPR-1 atd.) s mikroprocesorem 8080

[1-10] v roce 1983 (sice pozdì, ale

pøece) pøispìl k definitivnímu odstra-

nìní tehdy existujících technických

i psychologických bariér.

1.2 Pìtadvacet let poté

Obr. 1-1. Charakteristika mikroprocesoru 8008 à la Intel

nahlédnout do pøísluné monografie

(napø. [1-11]), abychom (s hrùzou?)

zjistili, e dnes, po 25 letech, pøedsta-

vuje mikropoèítaèová technika jen

s obtíemi proniknutelnou houtinu

souèástek, nástrojù, postupù a pro-

støedkù. Pouze s rozmyslem zamìøe-

ný a zaostøený pohled dovolí neztratit

v této problematice orientaci. Toto

zúení vak zároveò nesmí (a na vý-

jimky) omezit plnìní aplikaèních po-

adavkù, které jsou kladeny na mik-

ropoèítaèe urèené pro zabudování

do strojù, pøístrojù a zaøízení (vestav-

né mikropoèítaèe, angl. embedded

microcomputers).

Dilema první volby není natìstí

pøíli sloité, i kdy mùe být posuzo-

váno jako konvenèní a málo efektní.

Co do poètu výrobcù a typù mají mezi

mikropoèítaèovými souèástkami nej-

bohatí zastoupení 8bitové integrova-

né mikropoèítaèe, jejich pùvod leí

v rodinì MCS-51 firmy Intel [1-12].

Tehdy vznikla originální mikropoèíta-

èová jádra 8051 a 8052, která bìhem

uplynulých 17 let své existence jednak

prola zásadní technologickou inovací

(uplatnìním technologie CMOS vzni-

kla jádra 80C51 a 80C52), jednak se

stala (a stále zùstávají) základem pro

vytvoøení desítek odvozených typù

(klonù) obvodù. Dále budeme pro tuto

rodinu pouívat obecnìjí oznaèení

51/52.

Vechny odvozené typy obvodù ctí

základní (harvardskou) architekturu

a instrukèní soubor pùvodní rodiny

MCS-51. Právì programová sluèitel-

nost a iroký sortiment klonù jsou nej-

lepími pøedpoklady rozsáhlého

a efektivního pokrytí aplikaèních po-

adavkù. Navíc mùe být vìtina

obvodù z rodiny 51/52 pouita buï sa-

mostatnì (jako integrovaný mikropoèí-

taè) nebo ve spojení s pøídavnými ob-

vody (má potom spíe postavení

mikroprocesoru).

Aplikace kteréhokoliv obvodu z ro-

diny 51/52 vyaduje, aby byla podlo-

ena znalostí pøísluného mikropoèí-

taèového jádra. Následující odstavce

a kapitoly této publikace pøedpokláda-

jí, e ètenáø je alespoò zbìnì sezná-

men s instrukèním souborem a s ar-

chitekturou jádra 80C52. Je-li tøeba

1.2.1 Mikropoèítaè podle

potøeby

Staèí kontaktovat aktuální èasopi-

secké a firemní prameny èi mnohaèet-

né zdroje v síti Internet nebo prostì

KONSTRUKÈNÍ

124

Obr. 1-2. Schéma zapojení mikropoèítaèe MIKE 4

Plik z chomika:

Inne pliki z tego folderu:

Inne foldery tego chomika: