21 Ernest Thompson Seton - Dva divosi - 1971.pdf - Knihy Odvahy a Dobrodruzstvi (CZ) - ben312

Ernest Thompson Seton

DVA DIVOŠI

ALBATROS PRAHA

Protože jsem poznal muka žíznivé touhy, chtěl bych vyhloubit

.studnu,z které by i jiní mohli pít.

T. T S.

ČÁST PRVNÍ

YAN V GLENYANU

SVĚTÉLKO POZNÁNÍ

an se v podstatě podobal svým živým zájmem o

Indiány a o život v přírodě jiným dvanáctiletým

chlapcům, ale lišil se od většiny tím, že z toho nikdy

nevyrostl. A opravdu, čím byl starší, tím víc ho těšilo

sbírat drobné zkušenosti o životě v lese a indiánskou

moudrost, které ho bavily jako chlapce.

Jeho otci se nevedlo dobře. Byl to přímý člověk

ušlechtilého založení, ale byl nedbalý - v obchodě se mu nic nedařilo, k

okolí se choval netečně, na rodinu byl přísný. Nikdy neprojevil zájem o

synovu zálibu v lese a přírodě; a když se mu zazdálo, že by to mohlo mít

špatný vliv na chlapcovo učení, zakázal mu to úplně.

Ale opravdu nemohl Yanovi vytýkat, že zanedbává školu. Byl nejlepší

žák ve třídě, ačkoliv s ním chodilo mnoho žáků starších. Měl vůbec rád

knihy, ale nejbližší mu byly knihy o přírodních vědách a indiánských

zvycích a zkušenostech. Neměl jich však mnoho - tehdy bylo takových

knih velmi málo a ve veřejné knihovně byly zastoupeny velmi chudě.

„Lloydovy skandinávské lovy“, „Grayova botanika“ a několik románů

Fenimora Coopera, to bylo všechno, a Yan k nim přilnul z celého srdce.

Byl to plachý hoch, většinou poslušný, ale nerozumný příkaz, aby se vzdal

toho, s čím tak srostl, ho jen přiměl k neposlušnosti - změnilo to hodného

chlapce v neposlušného. Příliš se otce bál, než aby zjevně neposlechl, ale

vykrádal se při každé příležitosti do polí a lesů a každý nově objevený pták

nebo rostlina ho neobyčejně uchvacovali, radostně a bolestně zároveň -

bolestně proto, že nedovedl ptáka nebo rostlinu pojmenovat ani neměl

možnost zjistit, co to je.

Jeho největší vášní byl vroucí zájem o zvířata, a proto bývala jeho cesta

ze školy a do školy velmi klikatá, spojená s častým přecházením ulice,

nebol' tak mohl projít nejdříve kolem hostince, za jehož výlohou byla

barvotisková reklama na šampaňské víno, představující dva teriéry, jak

pronásledují krysu; pak byla přímo naproti trafika, kde měli ve výloze

krásnou sošku slona s nákladem tabáku. Když si ještě trochu zašel, dorazil

k obchodu se zvěřinou, kde někdy měli pár kachen, ale vždy aspoň

vycpanou hlavu jelena; a za tím obchodem bylo kožešnictví s úžasným

vycpaným medvědem. Na jiném místě vídal psa z nájemní stáje, o kterém

se vyprávělo, že prý zabil mývala, a jinde v Jervieské ulici byl domek s

vysokou verandou, pod kterou prý kdysi měli přivázaného medvěda. Nikdy

toho medvěda neviděl. Nebyl tam už celá léta, ale Yana těšilo tamtudy

procházet. Na rohu Pembertonské ulice a Hlavní třídy byl podle klukovské

tradice před lety zabit skunk a doposud se tam za deštivých večerů šířil

jeho zápach. Yan se tu vždy zastavil, když tudy za vlhkého večera šel, a

čichal a těšil se ze zápachu skunka. To, že se z toho nakonec vyklubal plyn

někudy unikající ze stoky, nemohlo ho nikdy připravit o potěšení, které tu

původně zakoušel.

Yan nedovedl nijak omluvit tyto slabůstky a červenal se hanbou, když

mu starší bratr „rozumně“ rozmlouval jeho pošetilé nápady. Věděl pouze,

že ho takové věci okouzlují.

Ale korunou všeho byl obchod s vycpanými zvířaty, který měl na

Hlavní třídě nějaký pan Sander. Když se to dohromady sečte, strávil tam

Yan celkem mnoho týdnů, zíral uchvácen do výkladu a tiskl na sklo nos, až

mu zbělel. Ve výkladě bylo několik liščích a kočičích hlav, které se zuřivě

šklebily, a asi padesát ptáků, krásně vystavených. Příroda mohla získat z

této výlohy mnohá cenná poučení, jak ukázat své peří v tom nejlepším

světle. Jeden pták se zdál úžasnější než druhý.

Bylo jich tam vystaveno asi padesát a z těch mělo dvanáct štítky, neboť

kdysi tvořili součást výroční krajské výstavy. Štítky pro Yana znamenaly

vzácné poučení a on si ptáky

orla říčního severoamerického jeřábka

ledňáčka bukače

sojku chocholatou datla zlatého

dlaska červenoprsého

severoamerického sýce

drozda rudohlavého vlhovce

tanagru nachovou

* * *

a jejich jména vryl hluboko do paměti a doplnil jimi své znalosti o lese,

ačkoliv ne zcela bez omylů. Neboť takzvaný drozd rudohlavý nebyl vůbec

rudohlavým drozdem a vyklubal se z něho drozd rudoocasý. Posledním

ptákem seznamu byl hnědavý pták s dlouhým ocasem a bílým bříškem.

Štítek byl umístěn tak, že jej Yan zvenčí nemohl přečíst, a tak k jeho

každodennímu programu patřilo jít se podívat, zdali podstavec neobrátili

tak, aby si mohl název na štítku přečíst. Ale to se nikdy nestalo, a tak se

nikdy nedověděl jméno toho ptáka.

Když už tudy procházel rok nebo dva, usmyslil si zoufalý plán. Nic

menšího než vstoupit do obchodu. Trvalo mu několik měsíců, než sebral

21 Ernest Thompson Seton - Dva divosi - 1971.pdf

Plik z chomika:

Inne pliki z tego folderu:

Inne foldery tego chomika: