doplnnviry.doc

(41 KB) Pobierz
doplnění: VIRY

doplnění:  VIRY

 

- obsahují nukleovou kys. a bílkovinu

- mají schopnost replikace a evoluce

- velikost v nm

virion: je vlastní částice viru schopna infikovat hostitelskou buňku

nukleokapsida: z bílkovinného obalu + NK

                         : je obalena v membráně (= tzv. obalené viry – pochází z hostitelské b.)

kapsida: ( = obal viru) – tvoří kapsomery → bílkovinné molekuly, vznikají na základě hostitelské b.

- kapsidy vznikají z kapsomér (pomocí enzymů)

- NK a kapsid tvoří nukleokapsid

typy kapsid:

Ø      tyčinkové viry (s helikální strukturou) - virus tabákové mozaiky (TNV)

                                                                       - rostlinné RNA viry

                                                                       - ve šroubovici jsou RNA kapsoméry                 

                                                                          uspořádány         

Ø      izodiametrální viry -  rozměrem všude stejné, dvacetistěn – tvořen rovnostrannými

                                               trojuhel.

Ø      složené viry = bakteriofágy: hlavička, bičík, bičíková vlákna

- v hlavičce NK

bičík: ohebný/neohebný, stažitelný/nestažitelný

        : uvnitř bičíku je dřeň

bičíková vlákna: vyrůstají z bazální membrány

                          : obsahují enzymy → narušují povrch buňky (bakterie)

                          : slouží k přichycení

-        obalené viry = retroviry

- buď tyčinkové nebo izodiametrální viry

- obsahují jednu nebo dvě membrány → jedna: pochází z plasmatické membrány hostit. buňky

- pokud jsou dvě: vnější pochází z plasmat.m. hostit.b. a vnitřní z jádra

- na povrchu virů → glykoproteiny: pomocí nich vir pozná, na jakou buňku má nasednout

 

nukleová kyselina

§         RNA – lineární, má dva konce: ss RNA ( má jedno vlákno)

                                                       : ds RNA (dvě vlákna)

§         DNA – lineární nebo kruhová, taky dva konce

= positivní: + ss konec

= negativní: -  ds konec

-před pomnožením viru v hostitelské buňce:

DNA viry – vytváří se nejprve jednořetězcová DNA, která se replikuje a začleňuje se do chromoz.hostit.b.

- přepisem této DNA vzniká virová mRNA, podle níž se syntetizují bílkoviny

RNA viry – 2 způsoby rozmnožování: pomocí kopií tvořených RNA, nebo se retroviry nejdříve vytvoří z virové RNA – jako mezistupeň molekula DNA – a podle ní vznikají opět molekuly RNA

 

RNA virus

ss RNA: když + tak slouží jako mRNA – pomocí ní probíhá syntéza bílkovin

            : když – u retrovirů, musí nejdřív vzniknout + (info pro bílkoviny)

retroviry HIV

- +ssRNA : reverzní transkripcí se vytvoří +ssDNA = k tomu se dosyntetizuje + ssDNA a * dvoušroubovice

- virová DNA dává vzniknout proteinům

 

interakce viru s buňkou

-        viry zničí buňku, dojde k lýze buňky – viry se pomnoží a úplně b. vysají

-        buňka praskne a viry se uvolní do prostředí

-        pokud se virus začlení do genetické informace host.b. (do chromozómů) a nepomnožuje se → latentní infekce (NK kyselina viru je začleněna v podobě proviru = profága) – buňka existuje dál, ale dochází k replikaci NK virionu = * infikované dceřinné buňky

-        za specifických podmínek (zvýšená t, ozáření buňky, nerovnováha hormonů..) nastává aktivace proviru a nastává virulentní forma

-        pokud se virus po začlenění rozmnožuje málo a buňka normálně funguje → persistentní infekce

 

průběh virové infekce

~       vir pomocí receptorů na hostit.b. rozpozná na kterou má nasednout a naváže se

~       u bakteriofága: pomocí stažitelného bičíku vpraví svou genetickou informaci dovnitř,

      kapsida zůstává venku

·         u jiných virů (obalené): virus se dostává dovnitř i s kapsidou prostřednictvím pinocytózy –

      ve formě váčku – uvnitř se kapsida s obalem rozpustí a NK se uvolní a začne se množit –

      přepíše se v jiné typy a proběhne syntéza virových bílkovin (bez hostit.b. vir sám neumí) –

      živiny k tomu potřebné poskytuje host.buňka

      - vznikají kapsoméry = * nový virion – musí proběhnout zrání viru = tzn., že z kapsomér

        vzniknou kapsidy, do ní se vpraví NK viru a dochází k prasknutí b. a nové viry jdou ven - to je pouze u neobalených virů

- u obalených: nový vir jde ven z buňky pomocí exocytózy

 

Lytický cyklus: u bakteriofágů

Virogenní cyklus (lyzogenní): u všech virů

- NK viru se začlení do chromozomů buňky – latentní forma, při dělení buňky se přenášejí do dceřinných buněk

- UV zářením zvýšenou t, ...přechod lyzogenního cyklu v lytický = rozpad buňky

- provirus se začlení do regulované oblasti genu → buňka se začne nekontrolovaně dělit (může/nemusí) = rakovina

- sám provirus nese gen z hostit. b. pro rakovinové bujení, když se dostane do jiné b. ... rakovina

 

rozdělení virů podle hostitele:

    rostlinné = fytoviry

    živočišné = zooviry

    viry hub = mykoviry

    bakteriální viry = bakteriofágy

 

PRIONY

- bílkoviny, jsou součástí buněk (nejvíce v nerv.b.)

- neškodí: „vnitřní hodiny organismu“ – den, noc

- pokud ale změní svojí konformaci = tzn. z a-helix na b-skládaný list → vzniká prion

- pokud se do organismu dostane takhle změněný prion, ostatní se podle něho začnou též měnit → dochází k poškození mozku : vznikne z něj „houba“ = odumírají buňky, vznikají dutinky vyplněné tekutinou

- je poškozena i mícha – organismus hyne (poškozena motorika, psychika)

- priony jsou těžko zničitelné: nepomáhá zvýš.teplota, vaření, hydroxidy, kyseliny..jedině savo:-) - i popel je infekční

 

   

                   

 

3

 

...
Zgłoś jeśli naruszono regulamin