Společným znakem cévnatých rostlin je převaha sporofytu nad gametofytem a přítomnost pravých pletiv.
Tělo vyšších rostlin je složeno z velkého množství buněk, které vytvářejí pletiva. Pletiva jsou soubory buněk, které mají stejný původ a vykonávají stejné fce. Různá pletiva vykonávají různé fce. Bky pletiv jsou navzájem, ale i s bkami ostatních pletiv, propojeny pomocí plasmodesem.
Dělení pletiv:
· Podle vzniku:
· nepravá => * druhotným nahlučením původně volných buněk (plodnice hub, stélka lišejníků)
· pravá => *dělením buněk na bky dceřinné, které zůstávají navzájem spojené
· podle fyziologického věku (podle schopnosti dělení):
· dělivá pletiva (meristémy)
-jsou to skupiny drobných tenkostěnných parenchymatických buněk s velkými jádry a hustou cytoplasmou, které mají neustálou schopnost dělení (jiné fce než dělení zpravidla nevykonávají)
-u většiny rostlin se nacházejí na určitém místě – vrchol stonku a kořene nebo jsou vklíněny mezi trvalá pletiva (kolénko u trav)
-rozeznáváme základní 4 typy meristémů:
· původní meristém (protomeristém)
-je umístěn na vrcholech stonku a kořene a v růstových částech listů
-zárodky semenných rostlin jsou tvořeny pouze protomeristémem
-postupně přechází (mění se) v primární meristém
· prvotní meristém (primární)
-* činností protomeristému
-diferencují se z něj trvalá pletiva, které se rozlišují podle toho, jaká soustava pletiv se z nich vyvine => dermatogén (pokožka), periblém (druhotné krycí pletivo), plerom (základní pletiva a střední válec), prokambium (prvotní dřevo a lýko)
· druhotný meristém (sekundární)
-* obnovením dělivé činnosti již rozlišeného pletiva
=>felogén – korkotvorné pletivo, * z něj feloderm a suberoderm
=>kambium – jeho činností * sekundární dřevo
· latentní meristém (utajený)
-jsou to meristematické bky, které se přestaly dělit, ale dělivou schopnost si uchovaly a obnovují ji za určitých podmínek (např. při poškození rostliny)
· trvalá pletiva
-* z buněk, které se již nedělí a jsou tvarem dokonale přizpůsobené vykonávaní určitých fcí
-jejich bky se prodlužují, postupně ztrácejí schopnost dělené a stávají se tak součástí trvalých pletiv
=>primární prvotní trvalá pletiva * činností některého z prvotních primárních dělivých pletiv
=>sekundární trvalá pletiva * činností sekundárních meristémů (u dřevin způsobují růst kmenů, větví, kořenů do šířky – tloustnutí); u dvouděložných bylin je ho po málu a u jednoděložných chybí
-dle anatomických znaků buněk:
· parenchym
-tvořen tenkostěnnými bkami, které jsou ve všech směrech přibližně stejné, mají různý tvar (krychlovité, hranolovité, kulovité, v jednom směru protáhlé – palisádový parenchym v listech)
-časté jsou mezibuněčné prostory – interceluáry (aerenchym je parenchymatické pletivo složené z hvězdicovitých buněk s velkými interceluáry, které jsou vyplněny vzduchem)
-fce zásobní, asimilační
· prozenchym
-dlouhé zahrocené bky vřetenovitého nebo vláknitého tvaru se šikmými přepážkami
-nejčastěji * v cévních svazcích
· kolenchym
-pletivo bez interceluár; v mladých rostoucích orgánech
-z živých buněk protáhlého tvaru, ztloustlých v rozích, pružných, pevných
· sklerenchym
-z nápadně ztloustlé bky s rovnoměrně ztloustlou buněčnou stěnou ve všech směrech
-jejich protoplast brzy odumírá
-může být tvořeno buď bkami se všemi rozměry stejnými (sklereidy – kamenné bky na povrchu pecek a ořechů, zrníčka v dužině hrušky) nebo sklerenchymatickými vlákny, která jsou pevná a pružná (opora)
Soustavy rostlinných pletiv:
1. Soustavy krycích pletiv
Pokrývají povrch rostlinného těla. Jejich úlohou je chránit rostlinu před škodlivými vlivy vnějšího prostředí, zprostředkovat a regulovat výměnu látek.
Prvotní krycí pletiva
· pokožka (epidermis)
-je většinou tvořena jedinou vrstvičkou deskovitě zploštělých a těsně k sobě přiléhajících buněk bez interceluár a chloroplastů
-pokožkové bky nadzemních částí rostlin mají vnější stěny zesílené (někdy inkrustované Sio2) a impregnované kutinem, který pak vytváří souvislou vrstvu – kutikulu
-pokožkové bky společně s kutikulou tvoří dokonalý ochranný obal rosliny, který je nepropustný pro plyny a vodu
-výměnu plynů a par zajišťují průduchy:
-tvořeny dvěmi ledvinovitými svěracími buňkami, které uzavírají průduchovou štěrbinu
-svěrací bky mohou regulovat množství vyměněných plynů či vody tím že zvětšují či zmenšují průduchovou štěrbinu; mají chloroplasty
-nalézají se nad mezibuněčným prostorem – dýchací dutinou
-jsou především na nadzemních částech rostlin (nejvíce na spodní straně listů, u vodních rostlin na svrchní straně)
-podobné průduchům jsou vodní skuliny (hydatody), které vylučují vodu či vodní roztoky v podobě kapek; jsou na špičce zubů listů => rosa
-u většiny vyšších rostlin nalezneme na povrchu pokožky chlupy (trichomy)
-* jako výrůstky některých buněk pokožky
-jsou jednobuněčné či vícebuněčné, jednoduché či vidličnaté
-na semenech bavlníku jsou jednoduché dlouhé chlupy, které se spřádají na tkaninu
-složitější vychlípeniny, na jejichž stavbě se kromě pokožky podílejí i podpokožka a cévní svazky = emergence, a společně s chlupy = blastemy
· krycí chlupy
-chrání rostlinu před nadměrným přehříváním, přechlazováním, ztrátě vody
-ostnaté nebo háčkovité chrání před okusem, napomáhají šíření semen
· žlaznaté
-většinou složitější mnohobuněčné, se živým obsahem
-obsahují různé organické a anorganické látky (tentakule jsou zvl. typem žlaznatých chlupů, mají je masožravé rostliny, jsou v nich enzymy, které napomáhají rozkladu kořisti)
· žahavé
-jednobuněčné a křehké => po odlomení špičky vnikne do poranění látka, která způsobuje pálení a svědění
· pokožka kořenů (rhizodermis)
-je bez průduchů a kutikuly
-z pokožkových buněk se v určité vzdálenosti od vzrostného vrcholu začínají vychlipovat kořenové vlásky (rhiziny):
-mají za úkol přijímat vodu a v ní rozpuštěné látky => chlupy nasávací, absorpční
-mnohonásobně zvětšují povrch kořene
-fungují 10-20 dní, pak odumírají
-soustava kořenových vlásků = kořenové vlášení
Druhotné krycí pletivo (periderm)
-soubor suberodermu, felogenu a felodermu
-* činností druhotného dělivého pletiva – felogénu; * u vytrvalých rostlin na orgánech přetrvávajících nepříznivé období
-felogén je tvořen souvislou vrstvou meristematických buněk; na vnější straně odděluje vrstvy korkových buněk vyplněných vzduchem (suberoderm); směrem dovnitř odděluje několik málo vrstev parenchymatických buněk s množstvím chlorofylu = zelená kůra (feloderm)
!!!Feloderm je u některých dřevin v činnosti trvale, takže korkové vrstvy plynule přibývají a kůra stromů zůstává hladká (buk). U jiných se po určitém období činnost felogenu zastavuje a pod ním se zakládá nový felogen. Nově * vrstvy felodermu zabraňují přístupu živin do starého felodermu, ten odumírá a s rostoucím objemem kmene se trhá. Tím * rozpraskaná kůra – borka (rhytidoma)
-jsou tam i dýchací otvory – čočinky (lenticely) => vyplněny kulatými bkami, které k sobě volně přiléhají; před začátkem zimy se uzavírají vrstvou korku, na jaře opět otevírají
2. Soustava pletiv vodivých a zpevňovacích
-vodivá pletiva se vyvíjela postupně s přechodem rostlin z vodního prostředí na souš
-u nižších rostlin nejsou vyvinuta => tam se uskutečňuje transport látek z bky do bky difúzí přes plasmodesmy
-první náznaky vodivých pletiv nalézáme u mechorostů (ve štětu ploníku)
-vodivá pletiva umožňují neustálý pohyb živin:
· vzestupný proud (xylémový)
-od kořenů vystupuje dřevní částí cévních svazků voda a v ní rozpuštěné minerální látky
· sestupný proud (asimilační)
-v listech vytvořené asimilační produkty jsou rozváděny pomocí lýkových částí cévních svazků na místa spotřeby a do zásobních pletiv
Úplný cévní svazek
-od okolního pletiva je oddělen parenchymatickou nebo sklerenchymatickou pochvou
-může *:
-činností prokambia => uzavřené (jednoděložné rostl.); stonek netloustne; obsahuje pouze prvotní dřevo a lýko
-činností kambia => otevřené (dvouděložné a nahosemenné rostl.); stonek tloustne; obsahuje druhotné dřevo a lýko
!!!Kambium tvoří válec, který prochází cévními svazky a i pletivem mezi nimi (kambium svazkové a mezisvazkové). Svazkové produkuje bky lýkové i dřevní části cs. Činnost kambia není po celou dobu vegetace stejná. Cévy a cévice * na jaře mají větší průměr a tenčí stěnu než ty, které * v létě. => * letokruhů (bky staršího dřeva přestávají fungovat, tmavnou a vytvářejí temněji zbarvený válec – jádro; dřevo na obvodu s fungujícími bkami – běl)
-skládá se z dřevní části a části lýkové:
· dřevní část – xylém
-rozvádí po rostlině vodu a vodní roztoky neústrojných látek od kořenů vzhůru
· cévy (tracheje) => široké trubice * z protáhlých, na sebe navazujících buněk; jejich příčné přepážky jsou buď částečně nebo úplně rozpuštěné; vedou roztoky anorganických látek; jsou u většiny krytosemenných, nejsou u nahosemenných
· cévice (tracheidy) => úzké, trubicovité, na sebe navazující; příčné přepážky nejsou proděravělé (méně dokonalé vedení roztoků)
!!!Stěny cév a cévic mohou být ztloustlé (šroubovitě, kroužkatě, síťovitě).
· dřevní vlákna (libriform) => sklerenchymatická vlákna, zpevňují stonek
!!!Když cévy, cévice a dřevní vlákna vykonávají svou fci, jsou již mrtvé.
· dřevní parenchym => tvořen živými bkami a slouží k rozvádění vody a v ní rozpuštěných látek ve vodorovném směru
· lýková část (floém)
-rozvádí asimiláty (produkty fotosyntézy) z listů do rostoucích a vyvíjejících se částí rostliny nebo do místa uskladnění
· sítkovice => živé bky (bez jádra), dlouhé, rourkovité, tenkostěnné; proděravělé příčné přepážky (tvoří sítko); funguje pouze 1 vegetační sezónu (na konci se sítka ucpávají kalózou)
· lýkový parenchym => u krytosemenných rostl.; každá sítkovice je doprovázena sesterskou bkou (průvodní)
· sklerenchymatická lýková vlákna => tvrdé lýko; prodloužené silnostěnné bky se zahrocenými konci s odumřelým protoplastem; vytváří ochranný obal; jsou základem rostlinných textilních vláken konopí, lnu; patří k nejdelším bkám rostl. těla)
-podle uložení dřevní a lýkové části v cévním svazku rozlišujeme cévní svazky:
· radiální => v kořenech
· kolaterální => u dvouděložných rostlin a jehličnanů jsou v kruhu a otevřené; u jednoděložných rostl. jsou ve stonku nepravidelně roztroušeny a jsou uzavřené
· bikolaterální => tykvovité, lilkovité
· hadrocentrický
· leptocentrický
3. Soustava pletiv základních
-vytvářejí soubor parenchymatických buněk, které vyplňují prostor mezi pokožkovým a vodivým pletivem
· asimilační pletivo
-s velkým množstvím chloroplastů
-probíhá v něm fotosyntéza
-v listech jsou 2 typy:
· palisádový parenchym => bky protáhlé a těsně k sobě přiléhající
· ...
Tofinek3-reaktywacja