15.Nizsirostliny.doc

(83 KB) Pobierz
15

15. Nižší rostliny

 

- do podříše nižší rostliny (Thallobionta) patří skupina řasy (Algae), kterými se zabývá algologie, dosud je známo asi 26 000 recentních druhů řas

- jsou to eukaryotní a převážně autotrofní  organismy, spolu s mechorosty a kapraďorosty patří mezi výtrusné rostliny, které nemají cévní svazky a liší se kombinací fotosyntetických barviv v plastidech, organizací stélky, zásobními látkami, počtem a uspořádáním bičíků a způsobem rozmnožování

- tělo řas je tvořeno stélkou (thallus), která může být jednobuněčná nebo mnohobuněčná

- jsou producenty kyslíku (30%)

- mají mnohá využití (viz. dále), např. při čištění odpadních vod

 

Ø      Stélka

- jednobun. nebo mnohobun. organismy,které nemají vyvinuté kořeny, stonek a listy

Jednobuněčné:

·         Monadoidní (bičíkatá):

-          vegetativní buňka má kapkovitý tvar, povrch kryje buněčná stěna, na předním konci vyrůstají dva stejně dlouhé (umožňují pohyb ve vodě), velká část chloroplast s pyrenoidem (bílkovinné tělísko v chloroplastu, obsahuje důležité fotosyntetické enzymy, u zelených řas na povrchu škrobová zrnka) a červenou stigmou (význam pro zachycení světla)

-          u kořenu bičíku dvojice pulzujících vakuol → plní se a vyprazdňují → regulují vodní režim buňky

-          např. krásnoočka, zelenivky

·         Améboidní (měňavkovitá):

-          buňka nemá pevnou buněčnou stěnu→ vytváří jemné výběžky (= panožky)→ slouží k pohybu, ale i k lovu drobné kořisti(např. bakterií)

-          např. zlativky

·         Kapsální:

-          buňky žijí ve slizové kolonii, každá z buňek může vytvořit bičíky a plavat ve vodě, po krátké době usedne, bičíky ztratí a rozmnožuje se opakovaným dělením buněk → tak vzniká nová slizová kolonie

·         Kokální (buněčná):

-          např. chlorela

-          buňka chlorelyje kulovitá nebo oválná, krytá pevnou buněčnou stěnou (→ svým složením i fcí připomíná buň. stěnu rostlinné buňky

-          např. rozsivky, některé zelenivky

·         Sifonální (trubicovitá):

-          mnohojaderná, stélka často tvar vlákna, ale bez příčných přehrádek

-          např.: mořská Caulerpa

 

Mnohobuněčné:

·         Trichální (vláknitá)

-          jednojaderné buňky s buněčnou stěnou, jednoduchá nebo mírně větvená vlákna

-          osní vlákna a boční větve mohou mít rozdílnou fci

·         Heterotrichální:

-          jednojader. buňky s buň. stěnou, z hlavního vlákna vychází vlákna postranní

-          zelené řasy – např. trepollia

·         Sifonokladální (trubicovitá):

-          mnohojaderné buňky, vláknitá či vakovitá stélka, horní část větvená, spodní část – příchytná vlákna

-          zelené řasy (např. žabí vlas)

 

·         Pletivná:

-          vývojově nejvyšší organizační stupeň řasové stélky, diferenciace pletiv, síť příchytných vláken (rhizoidy), primitivní lístky (phyloidy), lodyžka (kauloid).

-          např. ruduchy, chaluhy

 

Ø      Rozmnožování:

Nepohlavní:

·         pomocí výtrusů – haploidních spor (pohyblivé – zoospóry, nepohyblivé – aplanospóry)

·         vegetativní (kousek se ulomí → vyroste nová řasa)

Pohlavní:

·         izogamie

- splynutí 2 izogamet o stejné velikosti, stejný tvar (liší se pouze fyziologicky)

·         anizogamie

- splynutí 2 anizogamet; liší se především velikostí (samičí gamety jsou větší)

·         oogamie

- splynutí oosféry (= vaječná samičí nepohyblivá pohlavní buňka s velkým množstvím zásobních látek) a spermatozoidu (= malá pohyblivá samčí gameta s bičíky)

·         po splynutí gamet vzniká diploidní buňka (2n zygota)

·         proces splývání gamet => oplození → * zygota, v určité fázi životního cyklu rostliny dochází k procesu při kterém je počet chromozomů opět redukován meiózou

·         oplození a redukční dělení spolu souvisí a pravidelně se střídají

·         střídání jaderných fází = děj při kterém dochází k oplození a pak k meióze, u mnoha rostlin je to spojeno se střídáním celých generací (n a 2n generace)

·         n a 2n generace se neliší pouze počtem chromozomů, ale může se lišit tvarem, velikostí a někdy samostatná rostlina

·         2n generace, která meiózu produkuje tzv. spóry => sporofyt (neboli nepohlavní generace)

·         n generace, která produkuje gamety → gametofyt (pohlavní generace) – vzniká ze spór produkovaných sporofytem → vzniká po oplození gamet vytvořených na gametofytu = rodozměna (metageneze)

 

Metageneze (rodozměna):

·         Dochází k ní u některých skupin řas. Jedná se o střídání pohlavní a nepohlavní generace.

Ø      Heteromorfní rodozměna s převahou gametofytu:

-          Např. kadeřnatka

-          Z haploidních zoospor vzníká haploidní vlákno řas (gametofyt), v horní části gametofytu pohl. orgány (gametangia). V gametangiích uzrají + nebo – izogamety. (n). Jejich splynutím vzniká zygota (2n). Dojde k redukčnímu dělení a vzniknou opět zoospory.

Ø      Heteromorfní rodozměna s převahou sporofytu:

-          Např. chaluha rodu fucus.

-          Z oosféry (n) a spermatozoidu (n) vzniká zygota (2n) a z ní vyrůstá sporofyt (2n). Na něm dochází k redukčnímu dělení a vznikají opět haploidní gamety.

Ø      Izomorfní rodozměna (stejnotvará)

-          Např. žabí vlas.

-          Z dvoubičíkatých zoospor vyrůstá gametofyt (n). V gametangiích uzrají dvoubičíkaté izogamety, jejichž splynutím vzniká zygota (2n). Ze zygoty vyroste sporofyt (2n) se sporangii. Ve sporangiích dochází k redukčnímu dělení a vzniknou zoospory (n).

 

Podle barviv v plastidech se řasy dělí do třech vývojových větví:

červená – chlorofyl A, chlorofyl D (oddělení Rhodophyta)

hnědá – chl. A, C (odd. Chromophyta)

zelená – chl. A, B (odd. Chlorophyta, Euglenophyta)

 

I.      Oddělení: ruduchy ( Rhodophyta)

- nejstarší rostlinné organismy na Zemi

- slepě končící vývoj. větev řas, jsou příbuzní sinicím

- převážně mořští (teplá moře, přisedlí na skalách do hloubky 200 metrů) mnohobuněční zástupci s vláknitou nebo pletivnou stélkou

- kromě chlorofylu A a D obsahují červená barviva fykoerytrin a karotenoidy

- zvyšují možnost využití světla při fotosyntéze v hloubkách moří

- některé obsahují též modré barvivo fykokyanin a mají pak olivově zelenou až modrozelenou stélku (fykoerytrin a fykokyanin patří mezi fykobiliny)

- zásobní látkou je florideový (ruduchový) škrob (jedná se o asimilát – produkt fotosyntézy)

- stélka často inkrustována CaCO3 a MgCO3 – ložiska dolomitu

- v žádném vývojovém cyklu neobsahují bičíkatá stádia!

- rozmnožují se dělením, fragmentací stélek, výtrusně – aplanosporami, oogamicky – spermatozoidy bez bičíků

využití: potravinářství, lékařství, hnojivo, zdroj bioplynu, agar, nor, karagen

 

1)     Třída: Rodophyceae (Ruduchy):

·         Zástupci:

Ø      Porphyra

- žije přisedle v mořích u pobřeží

- v Asii – potravina, tmavě červenozelená stélka dlouhá až 50 cm

Ø      Corralina (korálovka)

- pobřeží tropických moří

- schránky z CaCO3 – usazování – tvorba korál. útesů

Ø      Rosolenka (Gelidium)

- zisk agaru – rosolovitá hmota vzniklá vyluhováním stélek horkou vodou

- agar je surovinou pro potravinářský a farmaceutický průmysl,v mikrobiologii – živná půda pro pěstování mikroorganismů

- výroba papíru

- největším producentem agaru je Japonsko

Ø      Puchratka kadeřavá (irský mech, Chondrus crispus)

- karagen – rosolovitá hmota z rozdrcených nabobtnalých stélek

- využití v potravinářském průmyslu (zmrzlina, cukroví)

Ø      Potěrka (žabí símě, Batrachospermum moniliforme)

- sladkovodní – čisté horské potoky

- pletivné stélky podobné žabím vajíčkům

- využití – akvaristika

 

II.                Oddělení: Hnědé řasy( Chromophyta)

- je známo asi 13 000 druhů. Obsahují chlorofyl A a C, β-karoten a xantofyly (např. hnědý fukoxantin)

- zásobní látky jsou polysacharidy chryzolaminarin a laminarin, alkohol manitol, olej, někdy i škrob

 

1)     Třída: Rozsivky (Bacillariophyceae):

- druhově nejpočetnější třída hnědých řas (kolem 6 000 druhů). Sladkovodní i mořské druhy – součástí fytoplanktonu

- mají kokální typ stélky – jsou jednobuněčné

- mají tenkou, průsvitnou schránku z křemičitanu, která se skládá ze dvou víček

- menší spodní hypotéky a větší vrchní epithéky, která hypotéku překrývá

- u rozsivek převažují chlorofylová barviva a fukoxantin

- zásobní látkou je chryzolaminarin a olej

·         Rozmnožování:

Ø      pohlavní: izogamie, anizogamie i oogamie

Ø      nepohlavní: příčné dělení (mitóza, dosyntetizuje si hypotéku – schránky se postupně                  

                          zmenšují, po dosažení nejmenší velikosti se rozmnožuje pohlavně).

·         Význam:

- žijí v čisté vodě – bioindikátory jakosti vod

                  - zkameněliny a vápencové otlaky z druhohor a třetihor

                  - v mořích, jezerech a tůních vzniká usazováním schránek rozsivek šedobílá sypká       

                     rozsivková zemina – hornina diatomit (křemelina, jižní Čechy a Morava)

                  -  křemelina se používá při pálení cihel, v kamenickém průmyslu, sklářská surovina,

                     výroba dynamitu, chemie, broušení a leštění čoček pro mikroskopy, křemíkové filtry.

                    Těžba: Františkovy lázně, Borovany.

·         Zástupci:

Ø      Fragillaria

...

Zgłoś jeśli naruszono regulamin