17. Nahosemenné rostliny
· Cévnaté rostliny – semenné rostliny – nahosemenné rostliny
Ø vlastnosti
§ tvorba dokonalých semen
§ sporofyt převažuje nad gametofytem, není ale schopen samostatné existence
§ gametofyt je plně závislý na sporofytu
§ všechny semenné rostliny jsou různovýtrusé – vytvářejí tvarem i velikostí odlišné samčí a samičí spory, výtrusnice i výtrusné listy
Þ samčí: mikrosporangia – mikrospory – mikrosporofyl
Þ samičí : megasporangia – megaspory – megasporofyl (pestík)
§ oplození není závislé na vodě – probíhá v pylové láčce
- vyvinuly se z Rhyniophyt v devonu (konec prvohor) a největší rozvoj proběhl v druhohorách (po nich nastoupily krytosemenné)
- prvosemenné rostliny - prastará část vyhynulých nahosemenných rostlin
2 vývojové větve
a) makrofilní - velké, členěné až složené listy
b) mikrofilní - malé, jednoduché, celistvé listy
- velká převaha sporofytu nad gametofytem, který se stává součástí sporofytu
- životní cyklus borovice lesní : je velmi podobný ostatním jehličnanům a od cykasů a jinanů se liší v tom, že jejich samčí pohlavní b. jsou obrvené (spermatozoidy)
Þ heterosporní
Ø samčí šištice
- jsou menší a nevytrvávají na rostlině
- jsou tvořeny mnoha tyčinkami (mikrosporofyly) s nitkou a 2 prašnými pouzdry (mikrosporangia)
- v mikrosporangiích vznikají radukčním dělěním pylová zrna (mikrospory) často se vzdušnými vaky
- v mikrosporách vznikají redukčním dělením 2 spermatické buňky schopné oplodnit vaječnou b. (oplodí ji pouze jedna, druhá zaniká)
- po složitém vývoji mohou pylová zrna vyklíčit v pylovou láčku, ve které jsou 2 bezbrvé spermatické b.
- jehličnany jsou větrosnubné – produkují velké množství pylu
- v mladém prašném pouzdru je pletivo s vyživovací fcí (tapetum) a vlastní pylotvorná tkáň, tvořená mateřskými buňkami pylových zrn ® jejich redukčním dělením vznikají čtveřice pylových zrn ® dojde k dalším dělení a * samčí prokel (prothalium)
- po nějaké době zůstane jen jedna buňka, která se uvnitř dělí na 2 b. – větší vegetativní a menší generativní
Þ generativní b. se dál dělí na buňku nástěnnou a spermatogenní, ze které se později vyvinou 2 spermatické buňky, jedna z nich oplodí vaječnou b.
Þ vegetativní b. se po opylení podílí na tvorbě pylové láčky
Ø samičí šištice
- zralá pylová zrna jsou přenášena větrem na samičí šištice, které později dřevnatějí („šišky“)
- jsou tvořeny vřetenem, semennými a podpůrnými šupinami (megasporofyly) – často spolu srůstají
- megasporofyly jsou zakončeny dvěma vajíčky (magasporangium) – jsou kryty jediným obalem, v obalu je otvor klový, kterým se dostává pyl dovnitř ® v nich vzniká složitým vývojem a redukčním dělením zásobní pletivo a zárodečník s haploidní vaječnou buňkou
- po jejím oplození se vyvine 2n zygota – základ zárodku a semene
- ve vajíčku je pletivné jádro (nucelus), z něho pochází i obal vajíčka
- uvnitř jádra se vyvíjí jedna velká buňka tzv. mateřská buňka zárodečného vaku ® tato buňka se redukčně dělí a * 4 haploidní b. - megaspory
- 3 z nich brzy zanikají, zbývající megaspora se dále dělí a vyživuje se z pletiva vajíčka ® dává vznik samičímu proklu (endosperm) ® v něm se poblíž otvoru klového vyvinou
2 zárodečníky, v každém po jedné velké haploidní vaječné b. ® může dojít k oplození a
* zygota
- mezi opylením a oplozením někdy uplyne dlouhá doba (u borovice až rok)
- spermatické b. jsou k zárodečníku dopraveny láčkou, která prorůstá nucelem
Ø diploidním osemením, které vzniklo z obalu vajíčka
Ø haploidním živným pletivem (endosperm), je vlastně samičím proklem a má zásobní fci
Ø diploidním zárodkem, který se vyvinul ze zygoty
- šištice vytrvávají na stromě několik let, za sucha se otvírají a uvolňují semena
a) Makrofilní listy
Ø Odd: Kapraďosemenné
- vyvinuly se z nich pravděpodobně krytosemenné rostliny
- vymřelé, v období devonu, vymírají ve středních druhohorách
- vzhled stromovitých kapradin – dřeviny, liány
- objevily se u nich útvary připomínající pravá semena
Ø Odd: Cykasy
- známy od karbonu, živoucí fosílie, největší rozvoj v druhohorách
- nejprimitivnější skupina semenných rostlin
- jsou to dřeviny, nevětvený kmen, listy zpeřené - nahloučené na vrcholu kmene
- megasporofyly + mikrosporofyly = výtrusné listy, ale nepodobají se lisům
- v tropech (Madagaskar až Japonsko), 100 druhů, palmy až 20 m
Ø Odd: Cordaitophyta
- vymřelé prvohorní stromy, vymírají koncem permu
- objevil je pražský botanik J.A. Corda
b) Mikrofilní listy
Ø Odd: Nahosemenné
- patří sem pouze dřeviny – stromy a keře
- vajíčka a později semena se vyvíjejí na svrchní straně ploché semenné šupiny
- listy jsou jehlicovité nebo šupinovité (jinan), často vyrůstají na zkrácených větévkách : brachyblastech
§ Třída: Jinany
- objevují se poprvé v karbonu – vrchol druhohory, většina vymřela v třetihorách
- jediný druh : jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba), fosílie, okrasná dřevina
- vějířovité, na vrchu dvoulaločnaté listy s vějířovitou žilnatinou, na zimu opadává
- dvoudomý strom
- tyčinky mikrosporofyly, listy a stopkatá semena vyrůstají na brachyblastech
- samičí : vytváří plodolisty megasporofyly nesoucí 2 vajíčka - 1. oplozeno, 2. zaniká, vajíčko se po oplození mění v semeno, vaječné obaly se přemění v dužnatý obal
- plod : semenná peckovice, v semeni 2 dělohy (zakládají se u embrya)
- samčí strom : šištice jehnědovitého typu, spermatozoidy mnohobičíkaté
§ Třída: Jehličnany
- jsou většinou vždyzelené dřeviny
- ve dřevě jsou cévice, pryskyřičné kanálky (cévy chybějí)
- šištice jsou vždy odděleného pohlaví, většinou samčí i samičí na jedné rostlině
- listy : jehlicovité, vytrvalé (kromě modřínu)
- jednodomé
- nejpřizpůsobenější - od karbonu do současnosti
- od nížin po velehory
- tropy až subpolární pás
- přizpůsobení suchému prostředí - zmenšování listu ® jehlice
- zmenšování šištic
- průduchy zapuštěné dovnitř ® menší ztráty vody
- cévní svazky v kruhu
- mají vliv na podnebí
- semenná šupina obvykle podepřena podpůrnou šupinou
§ jedná se o dřeviny s jednožilnými jehlicovitými listy s pryskyřičnými kanálky
§ samičí šištice jsou tvořeny mnoha semennými šupinami, vyrůstajícími ve spirále
§ semena jsou většinou křídlatá
Jedle bělokorá
- šedá hladká borka, jehlice na rubu se dvěma bílými proužky
- šišky se rozpadají na stromech, jsou vzpřímené
- u nás dříve hojná, po vykácení a zhoršení životního prostředí vzácná – je citlivá na znečištění ovzduší
Douglaska tisolistá
- Amerika
Smrk obecný
- jehlice vyrůstají jednotlivě
- zralé šišky jsou převislé, nerozpadavé
- nejdůležitější dřevina
- ox. siřičitý zapříčinil úhyn smrků především v pohraničních oblastech, S Čechy, Morava
Smrk ztepilý
- původě až od 8 vegetačního stupně, nyní mnoho monokultur
- rychle rostoucí dřevo, kvalitní
Smrk pichlavý
- severní Amerika
Cedr libanonský
- Středomoří
Modřín opadavý
- Alpské lesy
- světlomilná dřevina s mnoha opadavými jehlicemi na každém brachyblastu
Borovice
- jehlice ve svazcích po dvou a více
- okřídlená semena
® Jehlice po dvou ve svazcích
Borovice lesní
- měkké jehlice
- původní na písčitých půdách, skalách
Borovice černá
- tvrdší, delší jehlice
- větší šišky
Borovice kleč
- keřovitá
- kosodřevina
- na horách
Borovice pinie
- středomoří
- semena bez křídla
® Jehlice po pěti ve svazcích
Borovice vejmutovka
- v horách, jemné jehlice
Řád Cypřišotvaré
§ dřeviny s jehlicovitými nebo šupinovitými střechovitě se kryjícími listy
§ samčí a samičí šištice mají většinou jen několik šupin
§ semenné nebo podpůrné šupiny redukované
§ samičí šištice dřevnatějí, kožovatějí nebo dužnatějí
Sekvojovec obrovský
- mamutí strom, pochází z Kalifornie
- dožívá se až 4000 let, přes 80m výška
- je to nejmohutnější žijící organismus na světě
Cypřišek
Jalovec obecný
- jedovatý
- neopyluje ho vítr ale měkkozubí ptáci
- využívá se k přípravě alkoholu
- šištice má tmavomodré, dužnatějící a jehlicovité listy v přeslenech
Zerav západní
- dřevina s kuželovitou korunou, větve natočeny do vodorovné polohy
- původem ze severní Ameriky
Zerav východní
- větve otočeny svisle do roviny, prochází svislou osou kmene
Řád : Tisotvaré
...
Tofinek3-reaktywacja