38. Fylogeneze orgánových soustav
obsah otázky:
= fylogenetický vývoj jednotlivých soustav
- orgány jsou útvary tvořené souborem tkání jednoho nebo několika druhů, spojených společnou fcí
- tkáně zajišťují základní fci orgánů
- orgány mají pouze mnohobuněční živočichové
- u prvoků jsou odpovídající fce zajišťovány strukturami, které se nazývají organely
- jako tělní pokryv se označují buněčné vrstvy, které kryjí tělo (kůže), + všechny produkty kůže
- tělo bezobratlých je kryto jednovrstevnou pokožkou, která vytváří na svém povrchu kutikulu
- kutikula je většinou ze sklerotinu (součástí je chitin), ale může být inkrustována minerálními látkami (krunýře raků, hmyzu..)
- kutikula se tvoří už u hlístů
sklerity: pospojovaný klouby
a) horní sklerit: tergit
b) postranní: pleurit
c) spodní: sternit
- vnitřní svaly se na sklerity upínají
- kutikula je pevná = aby živočich mohl růst ® svlékání
- živočich roste skokem – působí proti sobě 2 hormony: ekdyson: působí pro svlékání
: jevenilní h.: proti svlékání
- juvenilní horm. se používá v boji proti škodlivému hmyzu ® nemůže se svléknout = smrt
- svlékání je ovlivněno i vnějšími faktory
- u ostnokožců (ježovky, hvězdice) je pokožka zpevněna miner.l. v podobě Ca destiček nebo jehlic
- pokožka může obsahovat žlázy (hlenové, mucinové, voskové..) – jejich sekrety doplňují ochrannou fci tělního pokryvu
- u měkkýšů = ulity, lastury ® část pokožky
= svrchní: periostrakum (konchiolin)
= ostrakum
= hypostrakum: z anorg. hmoty, aragonit (z tohohle vznikají perly)
- pokožka u žahavců je tvořena žahavými b.
- kůže obratlovců je tvořena vícevrstevnou pokožkou (epidermis), pod ní je uložena mnohovrstevná škára a podkožní vazivo
- pokožka na povrchu rohovatí a odlupuje se - škára má fci obnovy b.
- u vodních živočichů v pokožce žlázy – produkují sliz, u suchozemských žlázy: hlenové, slizové, mazové, mléčné, potní..
- spodní část škáry obsahuje cévy, nervy, svalová vlákna.. – ukládá se zde podkožní tuk
deriváty pokožky: nehty, kopyta, drápky, plazí šupiny, chlupy, peří ptáků…
- rybí šupiny jsou kostěné
- první n.s. u žahavců: rozptýlená – tvoří ji rozptýlené nervové buňky, které se navzájem
dotýkají svými výběžky
- k první koncentraci nerv.b. do ganglií (zauzlin) dochází u medůz
- primitivní gangliová soustava = ploštěnci - z párové hlavové zauzliny vybíhá několik
podélných, síťovitě propojených pruhů do těla
- nerv.b. se přesunuli do hlavové části (=cefalizace)
- pro kroužkovce je typická : žebříčkovitá nerv.soustava
- vzniká propojením ganglií, které vznikli v jednotlivých tělních článcích
- podélné nerv.pruhy = konektivy, příčné přepážky = komisury
- žebř.s. i u členovců ® větší spojení ganglií, články splývají dohromady
- u měkkýšů se gangliová s. specializuji v souvislosti s rozdělením jejich těla: hlava, noha, plášť
- největší koncentraci neuronů a nejsložitější stavbu n.s. mezi měkkýši mají hlavonožci
- radiální nerv.s. se tvoří u ostnokožců: je tvořena paprsky
- u polostrunatců: trubicovitá nerv.s.: umístěna nad strunou hřbetní
- strunatci – trubicovitá nerv. s. z ektodermu = chorda
- obratlovci: CNS = mícha, mozek
- mozek tvořen dvěma váčky: 1. přední: * koncový mozek, mezimozek
2. zadní: * střední mozek, mozeček, prodl.mícha
( doplnit znalosti z člověka, k čemu jednotlivé části mozku slouží)
- neopalium: „vrstva inteligence“ se objevuje poprvé u plazů
Vývoj smyslových orgánů
- smyslové orgány informují organismus o vlastnostech vnějšího a vnitřního prostředí
- smysl.org. jsou vytvořeny pouze u mnohobuněčných
- 1. smysly : dotykové, chemoreceptory
sluchové ústrojí: slouží k zachycení zvukových vln
- zvuk ® dospěje na membránu ® rozechvěje se ® putuje k smysl.b.
- u hmyzu jsou sluch.org.uloženy na holeni prvního páru končetin, nebo na zadečku
- u obratlovců: sluch.org. je uložen v chrupavčitém – později kostěném pouzdře ve stěně lebeční
stavba : vnější ucho + boltec: u nižších obratl., plazů – chybí
: střední ucho + bubínek + ušní kůstky: 3 u savců, 1 u ostatních obratl.
: vnitřní ucho s Cortiho orgánem, který je uložen v lageně: u savců uložen v hlemýždi
- u některých ryb přenáší zvukové vlny soustava kůstek zvaná Weberovo ústrojí – nepojeno na plynový měchýř, dále do středního ucha
- žáby mají bubínek na hlavě
- ocasatí obojživelníci mohou přijímat zvukové vibrace i přes nohy ze země
- u savců umět stavbu sluch.org – viz.MO biologie člověka
- proudový orgán: u ryb, obojživelníků: tlak proudící vody vnímají neuromasty = citlivé b.
- u hmyzu: tympanální orgán – na hlavě, nasedají na něj buňky citlivé na vibrace – podráždí se – přenos signálu
- zvukový orgán mají : v tykadlech, na nohou, na zadečku
fotoreceptory:
- orgány zachycující světelné vlnění
- k vnímání pouhé intenzity světla slouží zrakové b. bez pigmentu, rozptýlené na různých místech těla: (mlži, žížaly)
- pro směrové vidění se vytvářejí oči: obsahují pigment
= ploché : medůza, měkkýši
= miskovité: ploštěnky
= pohárkovité: měkkýši
- pro obrazové vidění dokonalejší typ oka, registruje obrysy..
složené oko: členovci (hmyz, korýši..) tvořené ommatidii - tisíce
- tvoří mozaikový obraz
- na povrchu je rohovka (kutikula) – fce čočky
- pod ní krystalová jehla, okolo jsou pigmentové buňky
- uvnitř jsou světločivné b. (= retinuly) vytváří výběžky – světločivné tyčinky (=rhabdory) zachytávají světlo a mění ho v informaci
aposiční složené oko: ommatidia jsou pigmentové b. – odděleny, jsou přizpůsobeny k vidění na světle
superposiční: ommatidia jsou neodděleny – ve tmě se můžou stáhnout – světlo, které projde podráždí rhabdory
komorové oko: (obratlovci, hlavonožci)
- vytváří na sítnici převrácený obraz pozorovaného objektu
- vzniká z ektodermu
- největší oko na světě má krakatice (40cm průměr)
Chemoreceptory:
- orgány, informující o chemických vlastnostech prostředí
- zahrnují orgány: čichové, chuťové
- čichové: u hmyzu: senzily - nejjednodušší smyslové brvy, zasouvají se do kutikuly
- volná nervová zakončení po celém tele
- čichové orgány jsou u hmyzu většinou v tykadlech, u obratlovců v nosní dutině
obratlovci: (paryby a ryby) čichový orgán v ústní dutině, čichové jamky
obojživelníci: vlastní čichový orgán = Jacobsův orgán – vnímá složení vzduchu, plazi (rozeklaný jazyk), savci
tzv. elektrické smysly – např. rejnoci, speciální orgány, tvorba el. impulsů, vznik přeměnou svalové nebo nervové tkáně, slouží k navigaci při vyhledávání kořisti a k jejímu usmrcení.
Sonary – echolokační zařízení, vnímání ultrazvukových vln, kytovci, letouni
- oporné soustavy jsou různého původu a složení : jsou tvořeny chrupavkou, kostí, sklerotinem, CaCO3 …schránky
fce kostry:
® ochrana důležitých orgánů před poškozením
® poskytuje oporu pro orgány pohybu – svaly
® jednotlivé části kostry jsou mezi sebou spojeny kloubně – pohyb
- podle způsobu vzniku a lokalizace: kostry vnější a vnitřní
· Bezobratlí: vnější kostra, upínání svalů zevnitř
- vzniká z ektodermu a je vytvořena na povrchu těla
- většinou ji tvoří různá vrstva kutikuly – může být inkrustována CaCO3
· Obratlovci: vnitřní kostra
- základ – struna hřbetní (chorda dorsalis), je původu mezodermálního
- je umístěna ve hřbetní části těla pod nervovou trubicí
- u nejnižších strunatců je jediným oporným orgánem: počínaje kruhoústými je postupně nahrazována a posléze zcela zatlačena páteří (columna vertebralis)
- vývoj → chrupavčitá (kruhoústí, paryby) nebo kostěná kostra (obratlovci)
- diferenciace – přechod na souš
- ryby – oddíl trupový a ocasní X savci – oddíl krční, hrudní, bederní, křížový, ocasní
zakloubení lebky:
1 týlní hrbol = lebka monokondylní – plazi, ptáci
2 týlní hrboly = lebka bikondylní – obojživelníci, savci
- žaberní oblouky → obličejová část lebky ( především u suchozem. strunatců)
- párové ploutve – stabilizace polohy těla (vodní obratlovci)
Kostru obratlovců tvoří 3 fční celky:
ð Lebka – 2 části: obličejová, mozková
ð Osní kostra – páteř a kostra hrudníku
ð Kostra končetin – kostra párových a nepár. ploutví paryba ryb, kostra končetin suchozemských obratlovců
- pohyb pomocí brv, bičíků (mnohobuněční)
- hl.orgánem pohybu jsou svaly (mezoderm. původ)
- svalová vlákénka (myofibrily) – žahavci
- podkožní svalový vak (hlísti, ploštěnci) – zajišťuje lokomoci + pohání tělní tekutiny
- původně segmentální uspořádání (zachováno u kruhoústých, paryb, ryb)
- jednotlivé segmenty : myomery v podobě ležícího písmene W tvoří souvislý sv.plášť, oddělují se od něj skupiny svalů, které pohybují ploutvemi
- letové svalstvo – umístěno v prsní části trupu (ptáci)
- bránice – plochý dýchací sval (savci)
- svalstvo mimické (primáti, šelmy)
- soustavu trávicí tvoří vlastní trávicí trubice a přídatné žlázy
- nejjednodušším typem TS je prvostřevo: u bezobratlých
- žahavci+žebernatky+ploštěnci = gastrovaskulární soustava (slouží současně i k rozvodu živin)
- vyústěním TS na obou koncích těla vzniká trávicí trubice
§ u bezobratlých
a) ústní otvor s ústrojím pro mechanické zpracování potravy (popřípadě jinak specializované: lízací, sací..)+ žlázy produkující různé látky
b) hltan (vychlipitelný nebo funguje jako sací pumpa)
c) jícen (někdy se rozšiřuje ve vole)
d) žaludek
e) střevo
§ strunatci
· TS začíná ...
Tofinek3-reaktywacja